30.09.2009
Smells fishy
Tak jsem si konečně, po měsíci, udělal čas na zápisek pro vás, své nejvěrnější čtenáře.
- Sdílení společných prostor s indickými spoluobčany. Sice jsem odjížděl s tím, že budu potřebovat nějakou tu kulturní toleranci, s tím, že jiné neznamená horší a tak vůbec s kompletní výbavou politické korektnosti. Nicméně hygienické a společenské návyky Indů nemají s kulturní tolerancí společného vůbec nic. Indové jsou totiž tak neskutečný prasata, že to skoro ani není možný. To, že jí podivná jídla, je fajn. To, že je konzumují pouze holýma rukama, to je taky fajn. Ale ty zvuky, co u toho vydávají, to se fakt nedá. Tudíž je na mne (nejen) často pohlíženo jako na nevychovaného hulváta, neboť ve chvíli, kdy se přiblíží Ind, jednoduše opouštím místnost. Jinak to nejde, je mi líto.
- Dalším nešvarem, který se nám tady rozmáhá, jest flusání. Týká se samozřejmě naších přátel z Indie, bohužel ale i části Asiatů a rozhodně většiny blízkého východu. Nic proti decentnímu odplivnutí, ale když nutně musíte každých 40 sekund natáhnout hemla ne z paty, ale z obou pat, resp. z celých nohou, obou zápěstí, všech vnitřností a pravděpodobně i celého obsahu lebky a flusnout nejlépe přímo před sebe nad zem, tak to tedy ne. Když si ve sprše musíte každou půlminutu znova mýt nohy až po kolena, to prostě s kulturní odlišností nemá co dělat. Osobní rekord v neflusání drží nejmenovaný Pákistánec poté, co jsem se prostě neudržel a na celou koupelnu zařval "Ty pxčo!! ty seš takový prase to sem neviděl!!". Neflusnul téměř celé 2 minuty.
- Co se předchozích dvou bodů týče, už jsem i zvažoval poprosit inspector officera, zdali by nemohla pro všechny snědší spoluobčany uspořádat večerní školu na téma "Differences between humans and animals in dormitory environment". A ještě malá poznámka pro všechny dobráky, co by mě chtěli za toto vyjádření soudit: Laskavě si s takovým prasetem dejte večeři a sprchu, a potom přijďte znova. I když nepředpokládám, že byste se mi mezi pláčem, vzlykáním a výkřiky hrůzy zvládli omluvit.
- Všudypřítomné příkazy a zákazy. Ano, to je takový Korejský folklor, aneb zhruba dvacatero položek, za které budete vyloučeni z koleje… Mojí oblíbenou položkou je "entering the other sex floor". Ano, kolej je má rozdělené budovy podle pohlaví, s vyjímkou mezinárodní koleje, která je skandálně rozdělená pouze podle podlaží. Vzpomínka na strahovské unisex sprchy a záchody v tomto kontextu působí až legračně.
- Domácí úkoly. Nejenom že jsou zadávány hromady samostatné práce, problém je v tom, že je následně doopravdy kontrolováno, jestli máte to a to v té knize vyplněné… základka hadr.
- Kuřáci. Z nějakého důvodu je asi tak 90% exchange studentů kuřáky, a vzhledem k místní ceně cigaret (ca 35 korun za Marlboros) to tu občas vypadá jak čínská spalovna odpadů.
- Cameltoe alespoň jednou denně. Kéž bych tak mohl být této zrůdnosti ušetřen.
- Elevator proximity theorem. V tom výtahu nebo ve veřejné dopravě je to pochopitelné a omluvitelné. Ale když do sebe musíte vrážet po každém kroku na volném prostranství, to už bych klidně i přenechal jiným. V případě dívek to samozřejmě není až tak nepříjemné, bohužel většina pánů volí permanentní vzdálenost zhruba odpovídající registrovanému páru (při souloži). A v neposlední řadě – příštího Korejce, který se mě jme objímat kolem ramen a povídat si se mnou když stojím u pisoáru a konám, vlastnoručně utopím v nejbližší záchodový míse a následně vystavím jeho nafouklé tělo na u hlavní brány univerzity!!
- Traffic lights. Zvláštní a pro mne nepochopitelný jev. Korejci nechodí vpravo, ale kdekoli. Takže do sebe neustále vráží, dost neustále na to, aby bylo v naprostém pořádku, že se za to vzájemně neomlouvají. A další problém jsou semafory – zelená je sice obvykle až celou minutu, zato předtím čekáte minut třeba pět. Jaký toto má smysl kromě otravování vašeho života nikdo neví. Nemluvě o tom, že všichni vesele jezdí na červenou (přičemž obvykle troubí náklaďákklaksonem), takže zelená nemá nic společného s pravděpodobností, že vás na přechodu přejede autobus.
- A nakonec zpět na začátek, tedy k fishy smell. Věřte, že byste nevěřili, jaká všechna relativně normální jídla mohou obsahovat nezanedbatelné množství rybiny. Na řasy a chaluhy v téměř čemkoli se dá zvyknout, na sušenou chobotnici místo přílohy a sušené sardinky (ano, vcelku) jako dezert se dá zvyknout, ale když i pórková polévka smrdí jak ryba po týdnu na slunci a kukuřičný chipsy chutnají jako chcíplá velryba, tak to už začíná být trochu hodně :).
- Korea. Krásná země s památkami, krásnou krajinou, skoro neustále pěkným počasím a v pohádkové mlze a oparu. Vypadá jinak, ale je tu moc hezky, ať už se jen díváte z okna autobusu, na město, na ulice na moře… cítíte se tu dobře.
- Korejci. Jako všude se najdou vyjímky, nicméně obecně jsou Korejci milí, ochotní, komunikativní a přátelští lidé. Díky nim se cítíte dobře a vítáni.
- Dívky. Jistě, každý musí toto téma zmínit. Takže zaprvé – opravdu jsou hezké, téměř bez vyjímky. Popsal bych to zhruba tak, že ty nejošklivější místní "felačky" jsou přinejhorším pohledné zhruba jako naše děvčata z VŠE, akorát s jedním rozdílem – obvykle jsou chytré a inteligentní zhruba jako naši feláci. (Jistěže teď trochu přeháním, ale pointou je, že ne úplně moc). Kromě toho naprostá většina chodí zásadně v sukýnkách (v délce mezi mini až belt), naprosto všechny mají dokonalé nohy a naprosto všechny chodí zcela zásadně pouze v podpatcích. Mezi další pozitiva určitě patří naprosto bezproblémové seznámení (tedy až na jazykovou bariéru někdy) a tak vůbec příjemná komunikace. Největší negativa jsou dvě: Prvním je neodepisování (není žádný problém odejít z klubu s deseti telefonními čísly za jeden večer, akorát devět vám další den neodepíše a desáté neodepíšete vy :)), druhým jsou témata rozhovoru (přinutit slečnu, aby z ní vypadla jakákoli iniciativa a nedejbože aby mluvila o sobě, je téměř nadlidský úkol:). Pak je tu samozřejmě trošku problém s kulturní propastí, takže občas nevíte, kudy kam :)
- Jídlo. Ano, většinou je to variace na rýži, zeleninu a více či méně rybiny s občasnou vyjímkou v podobě nudlí, ale je to vždy chutné. Jediným problémem je naprostá absence masa, obvyklý příjem masa za týden korejské stravy je třeba jen 50g, problém je ale v tom, že vám to nečiní zádný problém. Přestože já sám jsem nenapravitelný masožravec, tak se zde cítím zdravější, cítím se lépe, je mi dobře… a spíš se trochu obávám, že po návratu to bude "ee, a nemohl bych raději dostat misku suché rýže?". Ostré to samozřejmě je, ale jen vyjímečně příliš (nebo si už opravdu zvykám:), a nechutné jen když si to zasloužíte – jako např. když si dáte misku nakládaných brouků nebo se chystáte to psí restaurace :)
- Alkohol. Soju je poměrně nechutný alkohol, který chutná zhruba jako nekvalitní vodka, obsahuje zhruba 14 – 18% alkoholu, a lahev stojí necelých dvacet korun. Jde o nápoj poměrně zvláštní, neboť přestože obsahuje minimum alkoholu, po dvou lahvích jste akorát v náladě a v pohodě, pak dáte za noc dvě tři piva (velmi lehká, málo alkoholická, obecně bez problému) a jste spokojeni. Navíc se v barech obvykle neustále konzumují různé variace na rýži, škeble, krevety a podobné záležitosti.
- Kluby v Seoulu. Ačkoliv se za vstup platí více či méně bizarní částky (400-600Kc), jsou to veliké, hlučné a k prasknutí narvané prostory. Stačí si vybrat preferovaný žánr a pak už jen tancujete než v 6 ráno jede první autobus domů. Nikoliv proto, že se nemáte jak dostat domů, nikoli proto, že byste byli opilí… jednoduše protože si to opravdu užíváte a výborně se bavíte. Vytancovat 4kg tělesné váhy za víkend? No problemo.
Začněme tedy tím, co se mi nelíbí.
Ačkoliv ten seznam vypadá docela dlouhý, tak se dá říct, že rozhodně není – 8 bodů po více jak měsíci v zemi vzdálené 8000km, z nichž nejméně polovina vzniká buď z kulturní odlišnosti, nezvyku, nebo osobních preferencí není mnoho. Zato seznam věcí, které se mi tu líbí a které mám rád, by vydal hned na několik stránek. V krátkosti ale mohu říci, že se mi líbí a mám rád všechno (snad kromě těch pár bodů nahoře), jsem tu velmi spokojený a cítím se tu dobře. Takže pouze několik bodů, které považuji za natolik důležité nebo zajímavé:
Komentáře
[1] (#13 - WWW) Vloženo 30.09.2009, 10:27:49
A kde jsou fotky těch Korejek? :)[2] (dr_hawkins ) Vloženo 30.09.2009, 17:32:28
chlipniku ;)
jsou na facebooku a na flickru, nicmene ty zajimavejsi mam v soukrome sbirce... ono kdyz ti prvni den daji knizku o sexual harassment s telefony nejblizsich assesment center a tak podobne... mozna jsem jenom sobec, ale nejak se mi nechce navazovat blizsi vztahy s mistnimi mravnimi urady :)) :))